Vývoj a vznik snowboardingu
Snowboarding se stal v posledním desetiletí nejdynamičtějším zimním sportem, stal se téměř určitým symbolem nekonformních lidí, kteří touží po dobrodružství, silných prožitcích a vzrušujícím pohybu...
Snowboarding ve světě
Snowboarding prošel poměrně bohatým vývojem. Nedá se však říct, že by vzbudil zájem již ve chvíli, kdy se objevily první amatérsky zkonstruované modely snowboardu. Počátky sahají do šedesátých let 20. století. Některé prameny dokonce uvádějí, že náznaky podobné činnosti se objevovaly již před tisíciletími.
Důkazem toho mají být kresby a texty nalezené ve Skandinávii, na Sibiři a ve střední Asii. Ve Švédsku byla dokonce nalezena krátká a široká lyže, jejíž stáří bylo odhadnuto přibližně na 500 let. Pravdivost domněnky o existenci snowboardu v těchto dobách může těžko někdo potvrdit nebo vyvrátit. Přestaňme však spekulovat a vraťme se zpět do právě uplynulého století. Jak již bylo řečeno, vše začalo v šedesátých letech. Z charakteru tohoto sportu lze vytušit, že jeho kořeny jsou ve Spojených státech. Tendence vyrobit něco podobného snowboardu měli zejména surfaři. Potřebovali alternativu svého sportu, která by jim umožnila zimní trénink a zároveň zpestřila jejich sportovní činnost.Vroce 1963 ve spojených státech jistý Tom Sims zkonstruoval sněžné prkno. Jeho výrobek byl však považován spíš za kuriozitu. O dva roky později se objevil tzv. snufer. Byl vyroben ze dvou lyží sešroubovaných k sobě. Jeho tvůrcem byl
Sherman Poppen z amerického Michiganu, který vyráběl zimní "hračku" pro své děti. Při její výrobě vůbec nepomýšlel na souvislost se surfingem, teprve v praxi zjistil, že boční postavení ne tomto zábavném prkně je pro řízení nejlepší, nohy při tom spočívaly na prkně bez upevnění. Zajímavým doplněním byl provázek, který vedl od špičky k přední ruce jezdce spočívajících v běžné poloze před tělem. Po konstrukčním vylepšení se snufer nechal patentovat. V roce 1966 byly již v prodeji první modely které v USA znamenaly poměrně velký obchodní úspěch.V roce 1968 zaujalo sněžné prkno Jake Burtona z východního pobřeží USA. Byl to zdatný surfer a lyžař, tedy sportovec, jenž měl k této "hračce" velmi blízko. Začal přemýšlet o technice jízdy. Napadlo ho, že upevnění nohou k prknu by značně zjednodušilo jízdu. Surfování na vodě se přece jen liší od surfování na sněhu, které vyžaduje od prkna trochu jiné vlastnosti a klade na něj i odlišné nároky. Zkonstruoval tedy posuvné vázání, zafixování chodidel zvětšilo ovladatelnost prkna a umožnilo i větší skoky. V roce 1977 zavedl sériovou výrobu ve vlastní firmě ve Vermontu. Jeho modely se již mnohem více podobaly dnešním snowboardům. První sériové výrobky se však prodávaly velice obtížně. Vedle Jake Burtona rozvíjeli snowboarding i další.
Trochu jinak konstruoval prkna Dimitrij Milovich. V roce 1969 přišel s prknem odlitým z polyesteru. Tento způsob vycházel ze zkušeností z výroby surfů. Prkna měla tvar ryby s vlaštovčím ocasem (říkalo se jim "winterstick) a byla určena hlavně pro jízdu v hlubokém sněhu. Winterstick však v praxi prokazoval velmi krátkou životnost. V roce 1972byl tento výrobek patentován a o tři roky později si Milovich založil vlastní firmu. Vzhledem k drahé výrobě a již zmíněné krátké životnosti těchto prken neznamenala firma větší obchodní úspěch a v roce 1984 Milovichův podnik definitivně zkrachoval, k čemuž přispěl i definitivní zákaz mnoha zimních středisek v USA provozovat snowboarding. Významným propagátorem snowboardingu byl také tehdejší mistr světa v jízdě na skateboardu, již zmíněný Tom Sims. Kromě skateboardingu se věnoval surfingu a polovině sedmdesátých let vyvinul své první sériově vyráběné snowboardy. Tato prkna se však příliš neujala. O dva roky později se pokusil uplatnit laminátovou konstrukci s dřevěným jádrem, která se osvědčila nepoměrně lépe.Významnou událostí byl první závod na snowboardu v přímé jízdě ze svahu, který se konal 18. února 1968 na Blackhouse Hill v Muskegonu ve státě Michigan. Další historická soutěž se uskutečnila v roce 1981 v Coloradu. Závodilo se ve slalomu a zvítězil tu právě Tom Sims. Použil zde prkno s ocelovými hranami a přizpůsobeným lyžařským vázáním, což výrazně ovlivnilo techniku jeho jízdy.
Nepříjemnou skutečnost pro tento sport znamenal odmítavý postoj většiny lyžařských středisek v USA na začátku osmdesátých let, která začala snowboarding zakazovat. Přispěly k tomu přísně bezpečnostní normy amerických úřadů a negativní stanoviska tehdejších pojišťoven. Tímto omezením zájem o snowboarding výrazně pokles, což se projevilo na prosperitě snowboardových firem. Jezdcům nezbývalo nic jiného, než šlapat pěšky a sjíždět svahy ve volné přírodě, a to zejména v prašanu. Tento způsob snowboardingu se nazývá hiking. Odloučení od ostatních návštěvníku zimních středisek stmelilo vyznavače prkna a vznikly uzavřené skupiny. Tehdejší snowboardisté dávali najevo pohoršení ze své diskriminace. V polovině osmdesátých let se obavy o bezpečnost snowboardingu začaly ztrácet, k čemuž přispěl hlavně vývoj vázání. Problémy s uvolněním nohou z vázání, které měly za následek ujíždějící a tedy nebezpečný snowboard, byle tehdy časté.
První závody
První neoficiální mistrovství světa se konalo v roce 1987 v italském Livingu a ve švýcarském St. Moritz za značné pozornosti hromadných sdělovacích prostředků. Ve stejném roce byly založeny NASA (North American Snowboard Association) a SEA (Snowboard European Association), jejichž cílem bylo zajištění soutěží a dalšího rozvoje snowboardingu na obou kontinentech. V sezóně 1989/90 byla založena Mezinárodní snowboardová asociace ISA (International Snowboard Association), jejímž cílem byla mezinárodní koordinace národních asociací, propagace národních asociací a šíření snowboardingu ve světě. V prvním roce tvořilo asociaci pět zemí a 120 závodníků. V březnu 1990 byla vytvořena PSA (Pro Snowboard Association) asociace profesionálních závodníků. O rok později organizují organizují PSA a ISA evropskou sérii šesti závodů. V Severní Americe obsahovala série osm závodů, j Japonsku čtyři. Všechny tři kontinenty vytvořily Světový pohár skládající se ze tří závodů. V dubnu 1991 byla založena ISF (International Snowboarding Federation), jako nástupce ISA. V další sezóně 1991/92 došlo k pojmenování celé série evropské (6 závodů), severoamerické (7 závodů) a japonské (4 závody) společně se závody Světového poháru jako ISF WORLD PRO TOUR. První Oficiální Mistrovství světa se konalo v roce 1992/93 v rakouském Ischglu. Zúčastnilo se ho více než 240 závodníků z 20 zemí. O rok později se konalo 1. Mistrovství světa juniorů v Rogle ve Slovinsku. Závodu se zúčastnilo 240 mladých jezdců z 18 zemí světa. Na podzim došlo k podpisu tříletého sponzorského kontraktu s firmou Ballantine's a celé soutěž byla pojmenována "Ballantine's ISF World Pro Tour"
Zřazení do programu ZOH
Závody jsou jen malá část mnohostranného snowboardingu i když důležitá pro prezentaci sportu široké veřejnosti, pro snowboardový průmysl a rozvoj samotného sportu. Olympijské hry jsou pak jedním z několika velkých a důležitých závodů snowboardové sezóny. Olympijské hry přinesly snowboardingu mnoho dobrého např. pozornost medií a široké veřejnosti, ale i zlého - jakousi schizofrenii snowboardového světa, kterou zapříčinily spory asociací a svazů.
V roce 1994 byl poprvé zařazen snowboarding na ZOH. Stalo se tak v norském Lillehameru kde byl snowboarding představen jako ukázkový sport, který vyvolal obrovský zájem a bylo zjevné, že do dalších ZOH bude zařazen v normálním programu. V témže roce došlo k události, která změnila celý světový snowboarding. Mezinárodní lyžařská federace - The Federation International de Ski (FIS) se začala zajímat o snowboarding, vytvořila vlastní světový pohár silného vlivu, u Mezinárodního Olympijského Výboru zajistila výhradní právo rozhodovat o nominaci závodníků pro ZOH. Mezinárodní lyžařská federace vznikla již v roce 1924 a během prvních zimních olympijských her ve francouzském Chamonix. V dnešní době je členem FIS více než 101 národních lyžařských asociací. Na oficiálních stránkách FIS je o zařazení snowboardingu pouze krátká zmínka u roku 1995, kdy byl na konferenci v brazilském Rio de Janeiru představen snowboarding jako FIS disciplína. V tomto boji o snowboarding zvítězila FIS. Tato událost zásadním způsobem poznamenala ZOH v Naganu, ale i Salt Lake City. V roce 1995 Mezinárodní olympijský výbor uznal snowboarding jako oficiální disciplínu pro příští olympijské hry, a tak se na ZOH v roce 1998 v japonském Naganu závodilo v U-rampě (Half pipe) a obřím slalomu (Gigant slalom) v mužské i ženské kategorii.Snowboarding v Čechách
Nelze říci, že by historie českého snowboardingu byla ve srovnání s ostatními státy chudá a nezajímavá. I přes železnu oponu, zabraňující průniku snowboardingu do nší země, se u nás začaly objevovat první modely podobající se snowboardům už v osmdesátých letech. Je otázkou, jak by se snowboarding vyvíjel, kdyby v roce 1989 nedošlo ke změně politické situacem a otevení hranic.
První sněžná prkna se na našich svazích začala objevovat v sezóně 1979/80 a vyráběla se svépomocí. Zdroj inspirace představovaly hlavně zahraniční časopisy. Obrázky z nich byly měřeny a zjištěné hodnoty pak převáděny do skutečnosti. Mezi průkopníky tohoto tenkrát neobvyklého sportu patřili L. Váša, V. Rys, bratři Včelákové, I. Pelikán a další. Hlavní lokalitou se stal Pernink v Krušných horách, kde se v roce 1984 uskutečnil první závod v historii českého snowboardingu. Soutěžilo se tehdy ve slalomu. O rok později se na stejném místěpořádalo Mistrovství Československa v snowboardingu. Od roku 1986 byly organizovány závody Českého poháru a každým rokem jejich počet narůstal.použitá literatura: Lukáš Binter a kolektiv, Snowboarding, třetí přepracované vydání